Článek

Angličtina pro tuto barvu nemá slovo, ale japonština ano

top-leaderboard-limit '>

V angličtině bychom mohli nazvat barvu nahoře „nebesky modrá“ nebo snad jen „světle modrá“. Ale v japonštině vůbec není modrá. Je to jeho vlastní barva:mizu. Je vnímán jako jedinečný odstín, jak uvádí GOOD, podobně jako si myslíme, že červená a fialová jsou jedinečná.

Japonští vědci v Tokiu a Kjótu a vědci z Ohio State University v Columbusu požádali 57 rodilých japonských mluvčích, aby se podívali na barevné karty a pojmenovali barvy, které viděli, aby získali lepší představu o tom, kolik odlišných základních barev japonský jazyk rozpoznává. Jak píšou vJournal of Vision,našli 16 odlišných barevných kategorií.

11 hlavních, základních barev pojmenovaných většinou účastníků odpovídalo barvám nalezeným v anglickém jazyce: černá, bílá, šedá, červená, žlutá, zelená, modrá, růžová, oranžová, hnědá a fialová. Jiné byly jedinečné pro japonštinu a byly považovány za odlišné barvy samy o sobě:mizu(což znamená „voda“, světle modrá),hada(což znamená „tón pleti“, broskev),mohl(ve smyslu „indigo“, tmavě modrá),matcha(žluto-zelený název pro zelený čaj),enji(kaštanová),oudo(což znamená „písek nebo bahno“, barva, kterou bychom nazvali hořčicí),yamabuki(zlato, pojmenované po květině) a krém.

Barevné termíny shromážděné ve studii. Čím vyšší sloupec, tím více subjektů popisovalo barvu pomocí tohoto slova. (Všechny barvy pojmenovali nejméně čtyři účastníci.) Uznání obrázku: Kuriki et. al,Journal of Vision(2017)

Mizuzejména vystupoval jako výrazná barva. I když ne všichni ve studii identifikovali tmavě modrou jakomohl,mizubylo subjekty rozhovoru téměř všeobecně uznáváno. Z tohoto důvodu vědci naznačují, že je v japonském lexikonu uznána jako jeho vlastní 12. barevná kategorie, která se přidává ke standardním barevným kategoriím jazyka červené, modré, zelené atd. (Ty, které by anglickým mluvčím byly známé).

Existence těchto barev nutně neznamená, že japonština je celkově citlivější na barevné rozdíly ve srovnání s jinými jazyky - nemá názvy některých barev, které dokážeme identifikovat v angličtině, například purpurová nebo limetková.

'Studie pojmenování barev je v zásadě studií toho, jak jsou slova spojována s věcmi - se všemi věcmi, které existují, od šálků po lásku,' vysvětluje v tiskové zprávě optička státu Ohio Angela Brown. 'Vizuální systém dokáže rozeznat miliony barev,' říká, 'ale lidé jich popisují jen omezený počet, který se liší v závislosti na jejich komunitě a rozmanitosti barev, které vstupují do jejich každodenního života.'